Rozvoj, růst – magická slovíčka, která hrají velmi důležitou roli v moderní historii lidstva. Vyjadřují náš společný sen, naši každodenní motivaci, naše úspěchy. Civilizace se od průmyslové revoluce dokázala rozvinout do nepředvídatelné podoby. Létáme do vesmíru, počítače se staly nedílnou součástí našich životů, aktuálně třeba zkoumáme částice rychlejší než světlo. Světový HDP se jen za posledních 30 let téměř ztrojnásobil.[1] Je nás už více než 7 miliard.
Tento rapidní rozvoj není ovšem bez dopadů. Čerpáme neobnovitelné zdroje, znečišťujeme životní prostředí a narušujeme jeho celkovou rovnováhu, což vede ke globálním problémům, jako například klimatickým změnám či ztrátě biodiverzity. Dnes žijeme tak, jako bychom měli k dispozici jednu a půl planety[2], a naše nároky spolu s populací stále rostou. Skutečně ale máme (zatím) jen jednu planetu a tak jsme vlastně jako rodiče, kteří žijí na úkor svých dětí, jelikož naši rostoucí spotřebu nemůže biosféra dlouhodobě beze změny unést.
Logickým vyústěním uvědomění si vážnosti této situace je snaha o trvale udržitelný rozvoj (dále jen udržitelný rozvoj), tedy chování, které neohrožuje potřeby našich následovníků. Tváří v tvář výše nastíněným problémům se jedná v podstatě o příkaz doby. Udržitelný rozvoj je přitom často spojován se stereotypy, jako je snižování spotřeby či minimalizace tvorby odpadu.
Vedle toho stojí marketingové komunikace, oblast, která sama prošla rychlým rozvojem. Pro mnohé zastánce udržitelného rozvoje jsou ztělesněním zla, které podněcuje nikdy nekončící konzum a vytváří nepředstavitelné množství odpadu.
Jsou ale skutečně pro udržitelný rozvoj nepřítelem číslo jedna? Nelze využít jejich schopnost přenášet informace pro dobro věci? A naopak, může být udržitelný rozvoj pro marketing přínosem či příležitostí? Jak konkrétně tuto problematiku do komunikace začlenit?
To jsou základní otázky, které si při zpracovávání této diplomové práce budu klást. Mým cílem je tedy zjistit, zda jsou marketingové komunikace a udržitelný rozvoj ze své podstaty v rozporu, či mohou-li být pro sebe navzájem přínosem a jak tuto synergii uplatnit v praxi. Zaměřit se přitom chci hlavně na rady, jak problematiku udržitelného rozvoje, zejména jeho environmentální dimenze, efektivně využít v marketingových komunikacích.
Touto diplomovou prací bych chtěl přispět k informovanosti české marketingové obce v dané oblasti, pomoci překonat nejistotu, která kolem ní, dle mého názoru, panuje, a poskytnout návody, podle kterých lze postupovat. Až na výjimky se totiž o tuto problematikou v České republice zřejmě nikdo nezajímá, což se projevuje zásadním nedostatkem odborné literatury, veřejně přístupných výzkumných studií a v neposlední řadě také akademických prací. Jediná jiná relevantní diplomová práce, o které vím, vznikla teprve letos na jaře. Z toho pramení volba téměř výhradně zahraničních zdrojů, ze kterých budu pro tuto práci čerpat.
Podívám-li se ještě zpětně na důvody, které mě vedly k výběru daného tématu, byl to právě tento zjevný nedostatek informací, který ve mně osobně vyvolal touhu se o problematice něco relevantního dozvědět. Zároveň se jedná o propojení mého zájmu, jak o marketingové komunikace, tak o udržitelný rozvoj. Pojďme se tedy, už bez dalšího, podívat, jak toto propojení může fungovat v reálu.
[1] Vypočteno na základě dat z: IMF. World Economic Outlook Database: September 2011 Edition.
[2] Global Footprint Network. National Footprint Accounts: 2010 Edition.
Žádné komentáře:
Okomentovat